Podnikatelský chleba je tvrdý,
říká koučka Iva Vacková
Když hledala za komunismu svou první práci, nebylo moc na výběr: učitelka, sestřička, kadeřnice nebo uklízečka. Vybrala si dráhu učitelky ve školce. Od rodiny pak převzala vedení penzionu a je také trenérkou kulturistiky 2. třídy. Jako profesionální koučka pomůže najít tu nejlepší cestu i vám.
Z paní učitelky podnikatelkou v rodinném penzionu
Když pověsila na hřebík dráhu paní učitelky v mateřské školce, zkusila si kurz účetnictví a začala studovat na paní učitelku ve škole. Pořád ji ale táhl sport. Věnovala se kulturistice, silovému trojboji i trenérství ve fitness. Rodina ji ale od práce trenérky zrazovala. Báli se, že se jí nedá uživit.
Rodiče jí pak postupně předali rodinné podnikání: penzion v Karlovarsku, který úspěšně funguje už přes 30 let. Najednou byla ze zaměstnankyně podnikatelkou. Zná tak výhody i nevýhody obojího.
16 otázek pro Ivu Vackovou
01
Jak vnímáš rozdíly mezi pozicí zaměstnance a podnikáním?
Zaměstnanci se vlastně mají svým způsobem dobře, mají své jisté. Podnikatelský chleba je velmi tvrdý. Já už přes 10 let vedu penzion sama a získávám nadhled. Z počátku jsem ale udělala dost chyb, přišla o peníze, musela platit, s čím jsem nepočítala, naletěla podvodníkům. Bublina, že všichni jsou čestní, pro mě brzy splaskla.
02
Pořád jsi zaměstnankyní i podnikatelkou zároveň. Může být skloubení rolí i prospěšné?
Určitě. Zkušenosti z podnikatelského prostředí přenáším do školy a naopak. Musela jsem se jako podnikatelka naučit jednat a komunikovat s lidmi. To se vždycky hodí. V podnikání jsem se také naučila hodně nového: Sama jsem třeba uklízela WC, chodby i převlékala prádlo.
Práce učitelky je oproti tomu hodně náročná psychicky. Když přišly náznaky vyhoření, rozhodla jsem se studovat koučink, abych dokázala sobě i ostatním pomoci.
03
Jak studium koučování probíhalo?
V roce 2021 přišla má první koučovací škola a pak další a další vzdělávání v této oblasti. Viděla jsem, že to pomáhá mně, tak bude i ostatním. Já díky studiu přenastavila své myšlení. Už vím, že můžeš cokoli kdykoli v jakémkoli věku. Chci žít naplno svůj život a pomoci i jiným lidem to takhle nastavit.
04
Ale na sport jsi nezanevřela, že ne?
Rozhodně ne. Vždy jsem chtěla dělat trenérku sportovcům a po 30 letech jsem se k tomu díky koučování dostala. Takže moje srdcové téma je jasné: sport. Oklikou si tak plním svůj sen. I sportovci, stejně jako ostatní lidé, řeší sebevědomí, selhání, tlak na výkon, různé stresy i strachy.
05
Jak se tedy liší koučování sportovců a běžných lidí?
Témata jsou podobná, jen sportovci mají jasné cíle a tvrdě za nimi jdou. Jsou správně motivovaní, mají správnou energii. Z 90 % je to ale u všech o sebevědomí: Porovnávání se s ostatními, strach ze selhání nebo chyby.
06
Funguje koučování u všech klientů? Kde může být problém?
Aby vše dlouhodobě fungovalo, zodpovědnost je na lidech, ne na koučích. Ti mají odpovědnost za svůj život. Spoustu lidí blokuje to, že neumí přijmout odpovědnost sami za sebe. Ty máš svůj život ve svých rukou, nikdo jiný.
07
Takže když to shrnu, jaká motta razíš?
Buď si můžeš stěžovat, nebo s tím můžeš něco udělat.
Co do života vložíš, to se ti taky vrátí.
Život nekončí, dokud ho sám pomyslně neukončíš. Žití nabíjí. Já si svůj život začala měnit před 50, ale je jedno, kolik vám je a kdy začnete.
08
Zvládne tuhle změnu myšlení každý?
Každý má potenciál, ale málokdo má odvahu nebo chuť ho v sobě objevit. Každý je v něčem dobrý a spousta lidí si nevěří. Nic ale není zadarmo. Nejen u sportovců platí, že cesta je cíl. Někdy jdeš do slepé uličky, ale získané zkušenosti jsou k nezaplacení. Život je o tom, kolikrát vstaneš, ne kolikrát upadneš.
09
Proč máme tendenci se pořád vracet k tomu, co se nepovedlo?
Náš mozek funguje tak, že máš třeba 20 komentářů na sociální síti, většinu pozitivních, ale upneš se na jeden zlý. Mozek má tendenci nás chránit a jsme směrování k tomu negativnímu. Jsme tím masírovaní všude kolem nás. Je to asi z doby už pra prapředků. I v TV jsou hodně vidět špatné zprávy, cílí na ně. Negativita láká a vyvolává nejvíc emocí.
10
Co radíš, co proti negativismu funguje?
Dávej energii do toho, co můžeš ovlivnit. Vládu a ceny energií ne. Když se to naučíš, je to úleva.
Cestování nejvíc otevírá oči. My tady máme blahobyt, u nás nikdo neumírá hlady. Třeba v Indonésii bojují o každé sousto, ale mají v pořádku duši a hodnoty, tam drží při sobě. Musí se spoléhat jeden na druhého. Nemají důchody, nemají mateřskou. ¾ světa žije jinak. Jsme vyspělý západní svět, ale hodnoty se nám nějak ztrácí.
11
Co ti dalo koučovací studium?
Nové přemýšlení o sobě a ostatních lidech. Nehodnotím, nesoudím, neradím, více naslouchám. Nehážu lidi do jednoho pytle, každý máme svůj životní příběh. Přestala jsem se bát a pouštím se do věcí, které by mě před 5 a 6 lety nenapadly. Už neřeším tolik ani svoje selhání.
Mění se díky mně i manžel, máme nejlepší vztah, jaký jsme kdy měli. I syn vidí, že se někam posouvám. Našla jsem si i jiné přátele, už nechci být s každým kamarádka, spousta lidí mi energii brala. Dnes jsem s lidmi, co mi energii dávají.
12
S jakými otázkami radíš vyhledat kouče?
Nejvíc lidé řeší změnu zaměstnání, time management, ale třeba taky nadváhu. Mezi klienty mám studenty i ředitele škol. Ti třeba řeší, jak být lepším leaderem. Klasická témata jsou: neumím komunikovat, mám nízké sebevědomí. Objevují se třeba i problémy v práci, lidé se hádají. Jsou naštvaní a vztahy nefungují. Třeba na pracovišti.
13
Jak vznikají takové komunikační problémy?
Představ si třeba jablko. Někdo vidí strom, jiný džus, někdo alkoholický nápoj. Tak vznikají komunikační problémy. Komunikace je jedna ze stěžejních věcí. Když si to všechno správně nastavíš, tak se ti začne měnit život.
14
Co si při tom nastavování musí lidé uvědomit?
Třeba, že není blbé říct nevím, nerozumím. Není to nic špatného. Z dětství si táhneme s sebou různé vzorce a polopravdy. Dokonalost ale neexistuje, nikdo nevíme vše. Kdo si hraje na ředitele zeměkoule, že všechno ví, je spíš k smíchu.
15
Na jakou největší radost z koučování si vzpomeneš?
Klient je sportovec, měli jsme tehdy slzy v očích oba dva. Myslel, že má moc vysoký cíl a najednou zjistil, že se k němu mílovými kroky blíží. Že toho reálně může docílit. Řekl mi, že v poslední době bylo nejvíc v jeho životě, že mě potkal jako kouče. Doslova řekl: Bylo to to nejlepší, co mě teď mohlo potkat. Řekneš si v tu chvíli, že tu práci děláš dobře. Musím se ale ještě hodně posouvat, je to super. Je to víc než peníze.
16
Co tě naopak ohledně koučování mrzí?
Mrzí mě, že spousta lidí má ke koučinku předsudky. Hodně jich nemá možná správné vzdělání, to je pravda. Pokud si ale lidé najdou kvalitního kouče, měli by to určitě vyzkoušet. Spousta lidí se za využití podobných služeb i stydí. Třeba, že chodí k psychologovi. To je blbost. Lidé chtějí změnit život, ale nechtějí investovat čas, energii, peníze.
Já říkám: Chceš být oběť, tvůrce nebo konzument? Zvol si se všemi důsledky.
Zaujala tě Iva? Rezervuj si konzultaci zdarma
Jednoduché otázky možná vyřešíte rovnou. Za zkoušku nic nedáš.